DNA v médiích

Máme co dohánět (rozhovor)

Rozhovor s genetikem Danielem Vaňkem (39). Vystudoval molekulární biologii a genetiku na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, ve službách Kriminalistického ústavu spoluzakládal národní banku DNA. Podílel se pod záštitou americké vlády na identifikaci obětí občanské války v Bosně. Nyní spolupracuje se soudním tribunálem v Haagu.


Existuje v Česku DNA datábaze zločinců?


Nevím v jakém je nyní stavu, ale mám obavy, že kvůli rozkazu policejního prezidenta z loňského roku neplní svůj účel.

Proč ne?


Do databáze je potřeba zahrnout co největší počet DNA profilů. Takhle to alespoň funguje ve světě. U nás se přidávají hlavně profily vrahů nebo pachatelů znásilnění. Podle mého názoru by však v národní DNA databázi měly být rovněž biologické stopy odebrané například z každého vykradeného či ukradeného auta, z vyloupených bytů a chat. Ve Velké Británii díky moderním genetickým metodám výrazně stoupla právě objasněnost drobných kriminálních deliktů.


Jak tomu databáze DNA konkrétně pomáhá?


Vyšetřovatel přece nemusí pracně shánět důkazy předpotopními metodami, když je k dispozici něco mnohem účinnějšího! Daňového poplatníka to navíc vyjde mnohem levněji, protože odpadá spousta papírování a zbytečně stráveného času. Na tohle slyší zejména v Americe. Když policejní laboratoř nestíhá, předá část agendy soukromé firmě. Policisté dobře vědí, kolik zpracování vzorku stojí, takže se dokáží dohodnout na přiměřené ceně.

-vrak-
Ondřej Kolenatý, design by Spěvák